Gin

Gin, aneb Holandská kuráž

I takovýmto metaforickým názvem se v minulosti označoval destilát, který se vyrábí z obilného kvasu a ochucuje borůvkami. Pod vznik ginu se podepsal holandský profesor Franciscus Sylvius při pokusu o vynalezení léku na ledvinové kameny. Gin zachutnal anglickým vojákům na nizozemském území natolik, až ho přivezli na ostrovy. Právě tam se začal vyrábět osobitý druh ginu – dry gin, v respektive London dry gin.

London dry gin se výrazně odlišuje nejen výrobou, ale i chutí. Po destilaci se v procesu výroby přidávají různé byliny a příchutě jako například citrusová aroma, skořice, limetková kůra, baobab, muškátový oříšek a jiné, které dodávají tomuto nápoji lahodnou chuť. Gin se tak dá vychutnat jako samostatný drink nebo se přidává do různých koktejlů jako je třeba Martini.

Vzhledem k tomu, že gin se destiluje z čistého alkoholu, po jeho konzumaci na druhý den nebolí hlava (alespoň ne tak moc jak při požití jiných destilátů). Tento nápoj má i řadu dalších předností, obzvláště jeho močopudný charakter a protizánětlivé účinky. I proto si své místo našel v lidové medicíně k léčbě ledvin či žlučníkových kamenů.